Když nestačí peníze

Každý člověk má u nás možnost přijít si k nějakým penězům. Obvykle se tyto dají vydělat prací, ovšem ani ti nepracující nepřicházejí zkrátka, protože i těm se nějaké ty finanční prostředky poskytují, třeba ve formě důchodů, podpor, sociálních dávek, příplatků, doplatků a podobně. Ovšem skutečnost, že si každý na nějaké peníze přijít může, ještě vůbec neznamená, že se tyto každému člověku také dostávají v dostatečném množství, takovém, aby se jimi dalo zaplatit za všechno, co dotyčný potřebuje.

Výdaje i příjmy jsou pochopitelně u různých lidí různé, a tak zatímco někteří s penězi vyjdou, jiným se jich nedostává. Tu více a tu méně, někdy pak doslova zoufale.

A jak to zaonačit, aby člověk přečkal i časy, kdy by sice za něco platit měl, jenže pro nedostatek financí nemůže? Nejednou se to dá vyřešit jedině tím, že si jmenovaný prostě někde nějaké další peníze vypůjčí. Máme u nás přece tolik finančních ústavů, že to by bylo, aby si člověk nevybral!

Jenže zatímco si ten, kdo je v nouzi, snadno vybere, neznamená to ještě ani zdaleka, že má vyhráno. Ono totiž nestačí jenom po nějaké půjčce zatoužit a říci si o ni. Je třeba ji také získat, a to už je něco docela jiného, komplikovanějšího. Protože než někomu někde půjčí, musí dotyčný prokázat, že bude splácet. Že na to bude mít a že pochopitelně bude ochoten tak činit.

Co to znamená v praxi? Obvykle to, že se musí vybranému finančnímu ústavu doložit, že má žadatel dost vysoké příjmy a že má čisté registry dlužníků. Tedy že bude mít z čeho splácet a že s ním nejsou z minulosti nějaké neblahé zkušenosti.

A co když to žadatel prokázat nezvládne? Pak by se měla jeho volbou stát hypotéka na družstevní byt, u níž ani na hodně vysokých příjmech, ani na registrech dlužníků nebo jiných potenciálních komplikacích nezáleží. Tady se musí jenom dát nemovitost do zástavy, a to spolu s prokázáním schopnosti splácet k získání půjčky stačí. Zkrátka je to ideál těch, jimž by jinde sotva pomohli.